Vilém Mrštík

     Narodil se v Jimramově v roce 1863 na Českomoravské vrchovině jako druhý ze sourozenecké čtveřice synů. Po maturitě se v Praze pokusil o studia práv, ale pro umělecké zájmy je nedokončil. V letech 1891–1898 bydlel v Praze a věnoval literární a společenské činnosti. Pro zhoršující se psychické problémy se odstěhoval zpět na Moravu k bratrovi Aloisovi do Diváků. Roku 1904 se tam oženil s literárně nadanou Boženou (napsali spolu divadelní hru Anežka). Od roku 1895 patřil Vilém k signatářům Manifestu České moderny. Zařadil se k překladatelům a propagátorům ruského realismu, hlavně Dostojevského, Turgeněva, Gogola a Tolstého, podobnou pozornost věnoval i francouzským realistům. Zabýval se i literární kritikou, kde obhajoval syrovost a pravdivost francouzského realismu, především Émila Zoly a Guy de Maupassanta. Vilém Mrštík kromě své knižní tvorby přispíval do Zory, Ruchu, České revue a později i do Lumíru.

Část Vilémova literárního díla vznikla ve spolupráci s bratrem Aloisem. Nejdůležitějším výsledkem této spolupráce bylo drama Maryša, které bývá označováno za vrchol české realistické dramatické tvorby. Vilém také zčásti přispěl k původně devítisvazkové vesnické kronice Aloise Mrštíka Rok na vsi. Nadčasovou hodnotu si zachovala polemická brožura Bestia triumphans z roku 1897, ve které se věnoval otázkám ochrany pražských památek (obálku nakreslila Zdenka Braunerová, s níž poutal Viléma hluboký vztah). Jeho Pohádka máje se stala klasickým dílem, které vzbudilo velký ohlas široké veřejnosti. Svůj autobiografický román Zumři, na němž si zakládal, psal už jen s velkými obtížemi. Trpěl představou, že těžce onemocní a bál se dlouhého umírání. V předjaří roku 1912 v těžkém duševním rozpoložení spáchal sebevraždu.