Achooooj lidi. Tak mamka to s tou dietetikou myslela sakra vážně. Si představte, že mi dává úplně pidi krávu do mističky. Jako cože? Já mám hlad. A to tak velkej, že bych spapala krávu klidně celou, ale nejni. A kefír dovez granulky. Mamka mi je dala do mističky a já je nepapám. Takže mamka je nasraná, bo prej sou drahý jak ta kráva. Což mi nedává jakože logitiku, bo to jako kráva vůbec nevypadá. Kráva je červená a voní, neasi. Tydle granulky smrděj jak Vocasův boban a to je už co říct. Tak ať si je mamka papá sama. Stejně chce hubnout, tak já jí je klidně přenechám. Já chcu krávu, neasi. Sem šla hodit voko na linku, esli tam náhodou neleží kráva. Kráva tam nejni. Ale je tam nějakej pytlík a v něm sou ty mamčiny pinďouři. Vona si je vobčas koupí u teho krávníka, u kerýho kupuje aj tu krávu pro mě, žejo. Ty pinďouři sou prej vod nějaký krůty, takže sou prej dietetický, říkala mamka. Já jednou tu krůtu viděla na vobrázku, ale pinďoura neměla, tak jako nevím. Sem si chtěla kousnout do pinďoura, dyž je dietetickej, ale von mi ten pinďour vyklouz z tlamky a spad na zem. No a na zemi seděl Vocas. Takže mi pinďoura ukrad a hrál s ním fočus, blbec jeden. Já ho chtěla spapat a mám leda tak hovno. Bo mamka nás načapala s pinďourem a máme voba jakože průser. Krkna jedna lakomá. Já mám smradlavý granulky a mamka žere pinďoury. Já su chudák, neasi. Já si asik najdu jinou mamku, kerá mi bude dávat krávu a tudle mamku nechám Vocasovi a bude to.
