Neumím tančit po špičkách: Emily Dickinson

Najdi v knize cestu

Neumím tančit po špičkách

Neumím tančit po špičkách: Emily Dickinson

22.08.2024, Anežka Dvořáková

Vydáno: 1999

ISBN: 80-7203-106-6

1. vydání

Překlad Jiřího Šlédra (1993)


Silné stránky: Šlédrův překlad je ceněn pro jeho věrnost formě a snahu zachovat rytmus a strukturu originálních básní. Jeho práce se zaměřuje na přesnost překladu a respektování specifických jazykových her, které jsou typické pro Dickinsonovou.

Možné nedostatky: někteří čtenáři mohou cítit, že v zájmu zachování formálních prvků mohla být někdy oslabena emocionální intenzita nebo metaforická hloubka.


Překlad Sylvy Ficové (2005)

Silné stránky: Ficová je známá pro svou schopnost zachytit jemnost a emocionalitu Dickinsonové poezie, což může přinést silnější osobní prožitek při čtení. Její překlad může být považován za více přístupný a srozumitelný širšímu publiku, aniž by ztrácel na poetické síle.

Možné nedostatky: Kvůli zaměření na srozumitelnost a emocionální hloubku mohla být některá formální nebo stylistická specifika originálu mírně pozměněna.


Pokud oceníte přísnou věrnost originálu a chcete studovat formální aspekty Dickinsonové poezie, může vám více vyhovovat překlad Jiřího Šlédra.

Pokud preferujete čtivější a emocionálně intenzivnější přístup, který zachycuje ducha básnířky, možná vám bude bližší překlad Sylvy Ficové.

Výbor básní Emily Dickinsonové pokrývá rozmanitá témata jejího díla, od běžných postřehů a dojmů z přírody až po hluboké úvahy o smrti a zkoumání věčnosti. 


Dickinsonová, vyrůstající v prostředí silného evangelického vlivu a fascinovaná osudem duše po smrti, procházela v průběhu života radikálními proměnami, avšak nikdy se zcela nezbavila svého zaměření na duchovní otázky. Tento dualismus se odráží v její poezii: zatímco ji uchvacují příroda a běžný život, právě v těchto každodenních chvílích nachází extázi a představu o nesmrtelnosti. Věčnost pro ni není pouhým náboženským dogmatem, nýbrž osobní domněnkou, která ji paradoxně staví před otázky týkající se její vlastní víry. Někteří by její přístup mohli označit jako mysticismus bez náboženských přísad.


Někdy se její básně čtou jako texty, které je možno interpretovat dvěma navzájem neslučitelnými způsoby. Tento jev nemusí být výsledkem chyby v interpretaci, ale může odrážet střet dvou protikladných postojů. Je Emily Dickinsonová materialistka, nebo spiritualistka? Její víra je pevná, nebo naopak plná pochybností? Vnímá tento svět jako nebe, nebo jako peklo? Možná je její vnitřní svět skutečně bipolární. Jak sama vyjádřila, věří s takovou intenzitou, jakou pochybuje.


Autonomie uměleckého díla v Dickinsonové poezii je nesporná. Její poezie je třeba jako pocit krásy a utrpení, který zažívá kapka rosy na okvětním plátku vlčího máku.


Vyzkoušela jsem si jsem, že mi nejlépe vyhovuje číst zároveň český překlad a originál. Některé básně jsou přeloženy brilantně, jiné ztrácí překladem část své síly. Přesto máme v češtině překlady zdařilé, což je nakonec dobrá zpráva pro ty, kdo se nechtějí, z různých důvodů,  trápit s originálem

Recenze obsahuje SPOILER

Pokud vás nakonec zaujme poezie Dickinsové, musíte ji pokud možno číst v originále. Pokud někdo tvrdí něco jiného, lže vám.




I cannot dance upon my Toes

by Emily Dickinson

326

I cannot dance upon my Toes—

No Man instructed me—

But oftentimes, among my mind,

A Glee possesseth me,

That had I Ballet knowledge—

Would put itself abroad

In Pirouette to blanch a Troupe—

Or lay a Prima, mad,

And though I had no Gown of Gauze—

No Ringlet, to my Hair,

Nor hopped to Audiences—like Birds,

One Claw upon the Air,

Nor tossed my shape in Eider Balls,

Nor rolled on wheels of snow

Till I was out of sight, in sound,

The House encore me so—

Nor any know I know the Art

I mention—easy—Here—

Nor any Placard boast me—

It's full as Opera—








Emily Dickinson

Emily Dickinson

 Americká básnířka (1830–1886), jejíž práce a životní styl se vymykaly konvenčním představám o ženách a básnířkách 19. století. Její tvorba, charakterizovaná hlubokou introspekcí a literární experimentací, má stále silný dopad na literaturu.


Raný život a vzdělání

Emily se narodila 10. prosince 1830 v Amherst, Massachusetts, jako druhé dítě v dobře situované rodině. Její otec, Edward Dickinson, byl právník a politik, což jí a jejím sourozencům zajistilo kvalitní vzdělání. Studovala na Amherst Academy a Mount Holyoke Female Seminary, což bylo pokrokové pro dívky té doby. Její školní zkušenosti formovaly její intelektuální nezávislost a skepticism vůči konvenčním náboženským dogmatům.


Izolace a literární tvorba

Ve dvaceti letech se začala postupně stahovat do izolace, zatímco její vrstevnice se vdávaly. Tato volba reflektovala její potřebu introspekce a znepokojení ze světa. Během svého života napsala přes 1 800 básní, které se vyznačují originálním stylem, tématy jako smrt, nesmrtelnost, příroda a láska, a nekonvenčními literárními prvky.


Dickinson byla známá svou samotářskou povahou a neochotou vystavovat se veřejnosti. Její básně byly za jejího života publikovány většinou anonymně a s redakčními úpravami, což oslabovalo její radikální styl. Odloučení jí umožnilo uchovat tvůrčí svobodu a nezávislost.

Zjistit více